Úvodem chci napsat, že tyto řádky nevychází z mé hlavy, hlubokého učení ani studií na vysoké škole. Naopak, vychází z mého srdce, z napojení se na mé pocity a prožitky, kterých jsem tolik plná, především díky tanci. Chci dát jiný méně sofistikovaný vhled, na téma bioetického principu.
V začátcích s Biodanzou, to z mého pohledu vypadalo, že je to jen další tanec na fajn hudbu. Takový jako by nahodilý tanec. Stejný jako mnohé jiné, kde se pouští písničky z hudební vlny, jako je třeba u pěti rytmů nebo intuitivního tance. Facilitátora napadá tak nějak samo, co řekne a co se bude dělat. Opak je ale pravdou. Biodanza není jen tak nahodilý tanec, jak by se na první pohled mohlo zdát. Vychází z myšlenek biocentrického principu. A ne jen z nich.
Asi se ptáš, co to ten biocentrický princip je? Dá se říct, že biocentrický princip dává život do popředí. Nebo, taky, že je život v centru. Jednoduše řečeno. Život je tou nejvyšší prioritou a hodnotou a pro to bychom ho měl ctít, a chránit.
„Když medituji o životě, cítím povinnost respektovat jakoukoliv vůli života okolo mne, protože je stejná jako ta moje.“
-Albert Schweitzer.
Z toho vyplývá, že život je posvátný. Každý okamžik je posvátný… Není žádné tam ale tady! Teď! Posvátnost v každém okamžiku.
Přesto žijeme ve světě, kde život není ctěn ani nijak ceněn. Naopak, je ničen a znevažován. Stačí se ohlédnout do naší historie. Učil jsi se někdy o nějaké oslavě života? Nebo spíš to byli války a boje? A nemusíš dělat ani to, stačí, když si pustíš jakýkoliv program v TV. Snad ani dětské programy nejsou ušetřeny. Všude probíhá agresivita a boje ve všech možných formách a podobách. Často jsme, už tak obrnění, vším tím násilím kolem sebe, že si ho už ani mnozí neuvědomují. Znecitlivěli jsme už na tolik, že nám to připadá v pořádku, vždyť je to jen další detektivka – plná násilí.
Biocentrický princip je jednou z mnoha myšlenek, které stojí za Biodanzou, a, se kterými hluboce souzním. Protože považuji svůj život na téhle rozmanité a krásné planetě za úžasný zázrak. Něco neskutečně nádherného. Stačí se jen podívat na západ slunce, nebo rosu v trávě, nebo…
Přesto, nešlo by se posunout v naší evoluci o kus dál??? A opravdu ctít a uctívat život svůj i životy ostatních? A vlastně vše živé na téhle planetě?
Díky Biodanze jsem, uvěřila v život! Začal pro mě být velkolepým, krásným a posvátným. Co víc, život uvěřil ve mně. Cítím větší chuť žít. Díky tomu poslední rok, dva, možná i tři, ať už nastane jakýkoliv problém cítím zcela jasně, řešení přijde. A proto vím, že ať se stane cokoliv není to konec světa. Cesta se vždycky najde! Stejně jako malé semínko si prorazí cestu půdou v touze růst a vykvést tak i já mám tu vnitřní sílu najít cestu.
Tím vším a ještě mnohem víc je pro mě biocentrický princip.
Více o biocentrickém principu Zde: https://roztancizivot.cz/biocentricky-proncip/
